Nářek

15. června 2019 v 0:51 | Lena
Každý je sám.
Mluvím a nic neříkám,
marně poslouchám ticho,
co vyráží z hrdel ostatních.

Ač lapena v provazech hluchoty,
k smrti se bojíc nahoty,
bažím po tom spatřit kousek kůže,
uslyšet něčí hlas.

Ze dna své schránky, co umírá,
co už svou existencí nějaký cit popírá,
tak moc bych si přála pocítit lásku.
 

Vášeň

13. června 2019 v 18:53 | Lena
Jsem závislá na tom sama sebe ničit. Baví mě odlupovat kousky sebe, strhávat je ze sebe. Ač to bolí, dostávám se tím stále blíž k jádru. Jádro, to zbyde, až nepůjde nic odtrhnout.
Občas mě přepadá strach, že žádné jádro nemám. Že se dávno udusilo pod silnou vrstvou slupek. Nebo že se těmi slupkami jen snažím zakrýt prázné místo, které uvnitř odjakživa bylo. Dutý prostor vyplňující mou ješitnou vnější schránku, která by v tomto případě byla naprosto zbytečná. Nezbývá mi nic než směšná naděje, že tohle postupné sebezničení má přece jen odhalit něco. Něco uvnitř. Jestli děsivého či krásného, na tom už tolik nesejde.

Absurdita

11. června 2019 v 23:54 | Lena
"Dobrý den, pane doktore,"

"Dobrej. Tak co vás trápí? Syndrom dráždivého tračníku? Nebo snad schizofrenie? Řeknu vám, ve výsledku je to vlastně celkem jedno. Mám univerzální řešení. Stačí nemyslet. Příliš těžké? Zkuste na to nemyslet. Cha-cha-cha. Vy se nabavíte? Chtěl jsem uvolnit napětí vtipem. No nic. Každopádně, chci říct, zkuste se vzdát té nejnávykovější drogy, která byla kdy vymyšlena. Cha-cha. Pořád nic? Však já vás dostanu. Mám jich ještě pár v rukávu."

"Není mi moc do smíchu. To se mi tu snažíte říct, ať nepřemýšlím? Cogito ergo sum vám nic neříká, mám pravdu? Chcete, abych přestala existovat? Jediné, co mám, jsou myšlenky. jsem myšlenky... nebo si to alespoň myslím."

"Vy jste myšlenky? Domníváte se, že jste pouhý výsledek činnosti neokortexu? Přestaňte s tím planým filosofováním! Je mi z vás do pláče..."

"Myslím to vážně. Neberte mi to jediné, co mě odlišuje. Co mi dovoluje si alespoň na chvilinku myslet, že je to jinak. Nechci splynout s nemyslící hmotou."

"Ale jedině tak budete volná. Ty vaše myšlenky! Nic z toho neexistuje. A vy to víte. Slova. Jsou to jen náhodné změti hlásek, kterými se snažíme pojmenovávat realitu. Absurdní. Absurdita slova absurdní. Absurdita slov. Cha-cha-cha!"


Kam dál

Reklama